Přípravy na odchod Spojeného království z EU vytvořily v loňském roce prostor pro rozkvět nových nástrojů společné evropské obrany. Rok 2019 bude obdobím, kdy by se tyto nástroje měly začít plně implementovat.
V oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky dokázala Unie v posledních dvou letech více, než se jí podařilo za předcházející desítky let své existence. Přestože zvyšování národních rozpočtů na obranu, na kterém trvá Washington v rámci Severoatlantické aliance, způsobuje v mnoha zemích rozhořčení, více peněz do evropské obrany je přijímáno pozitivněji.
Podobná logika platí i naopak: pokud evropské země investují do nákupu amerických systémů, Bílý dům aktivity chválí. Jakmile Brusel otevírá debatu o „strategické autonomii“, ozývají se hlasy upozorňující na duplikaci evropských obranných struktur a NATO. Diskusí o tom, jak může společná evropská obrana efektivně doplnit NATO, s nárůstem projektů a plánů v roce 2019 přibude.
Hlavní nástroje: EDF, PESCO a CARD
Po vzoru i pod tlakem Washingtonu budou tedy evropské země NATO také v roce 2019 navyšovat své obranné rozpočty. Evropský obranný fond (EDF) a Evropský program průmyslového rozvoje obrany (EDIDP) budou mít v tomto kontextu za cíl podpořit růst příjmů evropských firem. EDF by měl vytvořit pobídky, včetně spolufinancování pro členy EU, aby mezi sebou státy při získávání obranných zařízení a technologií spolupracovaly. EDIDP by měl podporovat výzkum a vývoj v průmyslu prostřednictvím výzkumných grantů.
Dopad této podpory však nebude ještě v roce 2019 příliš citelný, protože EDF disponuje na období 2017-2019 částkou 90 milionů eur. Až na roky 2019-2020 se rozpočet navýší na 500 milionů eur. Později by mělo být pro EDF a EDPIP ve víceletém finančním rámci vyhrazeno ještě více peněz.
Návrh Evropské komise rozšířit rozpočet v letech 2021 až 2027 na 13 miliard eur podpořili na konci listopadu 2018 také europoslanci z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Důležité podle nich bude, aby EP a následně i ministři v Radě EU v návrhu ponechali záruky o tom, že program bude poskytovat bonusy i pro malé a střední podniky. Celý Evropský parlament bude o věci diskutovat během prvních měsíců nového roku.
Další z nejvýraznějších nových nástrojů je Stálá strukturovaná spolupráce, známá pod zkratkou PESCO. Její součástí je 25 států Evropské unie a ty potvrzují, že za necelý rok existence PESCO berou evropskou spolupráci v obranném sektoru vážně. Počet konkrétních projektů, které se v rámci této spolupráce připravují, se rozrostl na 34. Na jaře roku 2019 by měly přibýt ještě další.
Kritika zejména od členů NATO, kteří nejsou součástí EU, poukazuje na evropský protekcionismus v rámci nových aktivit.
Jaký systém si Unie při zapojení třetích zemí do projektů PESCO zvolí, se má rozhodnout již počátkem roku. Podle návrhu by nejprve o přizvání třetího státu do konkrétního projektu měl požádat jeden ze zúčastněných států EU. Pokud Rada přizvání schválí, uzavřou se „správní ujednání s dotyčným třetím státem“ tak, aby „respektovala postupy a rozhodovací samostatnost Unie,“ píše se v návrhu rozhodnutí Rady o zřízení Stálé strukturované spolupráce.
V tomto kontextu bude důležitá i pozice odcházejícího Spojeného království a formy, v jaké se do evropských projektů zapojí.
Systém Koordinovaných ročních hodnocení obrany (CARD), dalšího nového nástroje Společné bezpečnostní a obranné politiky EU, přejde po zkušebních kolech prvním úplným cyklem v letošním roce. Evropská obranná agentura prostřednictvím něj detailně analyzuje nedostatky současných kapacit členských států, plány veřejných zakázek a priority. Výsledky by měly být k dispozici příští rok.
Optimismus v otázce spolupráce v rámci společné evropské obrany však není neomezený. Nové a nové aktivity Macronova formátu Evropské intervenční iniciativy (EII) deseti zemí Unie mohou ambiciózní plány společné obrany celé EU v novém roce zpomalit. Členem EII se loni stalo i Spojené království.
Právě v obraně lze blížeji sledovat realizaci třetího scénáře evropské integrace, který představila Evropská komise: Státy, které chtějí, dělají více.
Speciální důraz chce na strategické partnerství EU a NATO klást ve svých aktivitách rumunské předsednictví. Severoatlantická aliance v tomto roce oslaví 70. výročí vzniku.
Po turbulentním období se však chystá nejen na oslavy, ale i na rozšiřování. Poté, co se do Aliance zapojila Černá Hora, má devětadvacítka zájem také o další balkánské členy. Makedonie by mohla přístupový protokol podepsat již počátkem roku, následovat by měla Bosna a Hercegovina.
Nové strategické obzory
Po hybridních a kybernetických hrozbách vzroste v novém roce také význam rozšiřování oblastí, kde se budou boje mezi mocnostmi odehrávat.
Geopolitický význam Arktidy roste s každým centimetrem roztátého ledu. A uvědomují si to i největší armády světa. Nejrozsáhlejší loňské cvičení v rámci NATO se uskutečnilo v listopadu v mrazivých podmínkách Norska.
Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua plánuje Moskva v roce 2019 dokončit arktickou infrastrukturu včetně leteckých radarových jednotek na ostrovech Sredny, Wrangel a na Mysu Schmidta. Čína analyzuje své možnosti v Grónsku.
Prostor pro vojenské střety by se však mohl ještě rozšířit. Spojené státy své vesmírné plány loni avizovali v rámci několika strategií. Stavět chtějí na stávajících součástech své armády. Po zřízení Agentury pro rozvoj vesmírného programu a transformaci stávající ho Vesmírného a raketového centra se začne s přípravou vesmírných operačních sil. K dispozici by měly být v roce 2020.
Rusko se už roky snaží, aby se země na půdě OSN zavázaly k podepsání dohody o zákazu umisťování zbraní ve vesmíru. Washington i evropské země dohodu odmítají s tím, že nedostatečně definuje vesmírné zbraně a zároveň ignoruje systémy s možností vyslání do vesmíru, které už Rusko a Čína (která pakt podporuje) mají.
Zatímco Spojené státy v současnosti své kosmické obranné programy považuje za něco odděleného od vzdušných sil, Rusko v roce 2015 udělalo opak. Ruské letecké síly dnes tvoří tři složky, kombinující prvky kosmických sil, vzdušných sil a sil protiraketových.
Evropská unie zatím co se vesmíru týká plánuje pokrok spíše v oblasti vědy a výzkumu. Připravuje nový vesmírný program, který by zastřešoval všechny aktivity Unie v této oblasti. Představit by ho koncem roku měla Evropská kosmická agentura (ESA).
